V Česku se pořád mluví o tom, jak jsou u nás nájemníci „přehnaně“ chránění. Kdo si ale přečte francouzský zákon, začne na český trh koukat jinak. Francie totiž postavila ochranu nájemníka tak vysoko, že to mění celou logiku pronájmu — a stojí za to vědět, proč to udělala a co to způsobilo.
Zimní příměří: půl roku, kdy vystěhování neexistuje
Nejsilnější pravidlo francouzského nájemního práva se jmenuje trêve hivernale. Každou zimu, od 1. listopadu do 31. března, je vystěhování nájemníka pozastavené. Nezáleží na tom, že neplatí. Nezáleží na tom, že už proběhl soud a majitel má rozsudek v ruce. Přes zimu se prostě nevystěhovává.
A jde to ještě dál: pronajímatel ani dodavatel nesmí v tomhle období nájemníkovi odpojit elektřinu, plyn ani vodu, i kdyby dlužil za energie. Stát vychází z jednoduché myšlenky — nikdo nemá v zimě skončit na ulici nebo v nevytopeném bytě.
Existuje pár úzkých výjimek (třeba když je pro nájemníka zajištěné náhradní ubytování nebo jde o nebezpečnou stavbu), ale pravidlo drží pevně. Pro majitele to v praxi znamená, že spor s neplatičem, který se rozjede na podzim, se fakticky zamrazí až do jara.
Kolik Francouzů vlastně bydlí ve svém?
Většina — ale nájemní třetina je pořád velká. Podle Eurostatu vlastní své bydlení kolem 61 % Francouzů (2024), francouzský statistický úřad INSEE uvádí spíš 57 %. Tak jako tak zhruba 39 % domácností bydlí v nájmu. Není to výjimka, je to normální forma bydlení pro velkou část země.
Zvláštní kapitolou je sociální bydlení. Francie má přes 5 milionů sociálních bytů (systém HLM). V Paříži je sociálních 23,2 % bytů, ve kterých se trvale bydlí (k 1. 1. 2025) — skoro každý čtvrtý. Poptávka ale mnohonásobně převyšuje nabídku: o sociální byt v Paříži žádá 327 tisíc domácností, ročně se přidělí jen zhruba 11 tisíc bytů a žádosti, které na byt čekají, jsou v průměru 3,7 roku staré.
Nájem, který nesmíte zvednout, jak chcete
Ve velkých francouzských městech nemůže pronajímatel dát nájem, jaký si usmyslí. Funguje tam encadrement des loyers — zastropování nájmů. Paříž ho zavedla v roce 2019 a postupně se šíří do dalších měst. Princip: úřad pro každou čtvrť a typ bytu stanoví referenční nájem, a ten smluvní nájem ho nesmí překročit o víc než povolené rozpětí.
Když majitel nastaví nájem výš, nájemník má právo domáhat se snížení a rozdíl vrácení. Cílem je držet bydlení ve městě dostupné. Pro investora to ovšem znamená, že výnos má shora zastropovaný sám stát — nezáleží na tom, jak moc je o byt zájem.
Ať už na to koukáte jako nájemník nebo jako majitel, je dobré vidět celý obrázek — přesně o tom je i moje bezplatné online vysílání, kde ukazuju, jak si postavit rentu na trhu, který znáte, a nespoléhat na model, který platí jinde.
Proč Paříž nekoupíte, i kdybyste chtěli
Ve srovnání s příjmy je pařížské bydlení mimo dosah většiny. Ceny bytů se v Paříži pohybují zhruba mezi 9 000 a 13 500 € za metr čtvereční (orientačně 225 000 až 337 000 Kč/m²), v prestižních čtvrtích i 15 000 až 17 500 €/m². Byt 60 m² v běžné pařížské čtvrti tak snadno atakuje půl milionu až 800 tisíc eur (orientačně 12 až 20 milionů korun).
Výsledek je logický: koupě v hlavním městě je reálná jen pro menšinu, zbytek zůstává v nájmu — a proto je tlak na ochranu nájemníka ve Francii politicky tak silný. Čím víc lidí bydlí v nájmu, tím víc voličů má zájem na tvrdých pravidlech pro majitele.
Co to dělá s pronajímatelem
Silná ochrana nájemníka vždycky přesouvá riziko na majitele — a ten si ho zákonitě zpátky vybere. Když víte, že spor s neplatičem se přes zimu zastaví a nájem vám shora hlídá úřad, chováte se opatrněji: pečlivěji vybíráte nájemníka, chcete víc garancí, a výnos, který vám zbyde, je nižší a hůř předvídatelný.
Není to francouzská výjimka — stejný vzorec jsme v seriálu viděli i jinde. V Nizozemsku, o kterém byl minulý díl, regulace nájmů tak zmáčkla pronajímatele, že v roce 2025 hromadně vyprodávali byty a nabídka nájmů se ještě zúžila. Ochrana nájemníka a dostupnost bydlení si totiž často jdou proti sobě: čím tvrdší pravidla, tím míň bytů se nakonec na trh dostane.
Co si z toho vzít pro český trh
Nechci Francii soudit — má svoje důvody i svoji historii. Ale pro českého investora z ní plynou dvě věci:
- Český nájemník není „přehnaně“ chráněný. Když si vedle sebe položíte francouzské zimní moratorium a státem zastropovaný nájem, uvidíte, že u nás má pronajímatel podstatně víc prostoru i lepší vymahatelnost. To, co se doma líčí jako přísnost, je v evropském srovnání spíš střední cesta.
- Předvídatelnost je pro investora zlato. Ve Francii nikdy dopředu nevíte, co vám zákon příští rok nastaví. U nás jsou pravidla čitelnější — a čitelný trh se dá plánovat na roky dopředu, což je přesně to, co budování renty potřebuje.
Co dělat dál
- Přestaňte věřit, že „český nájemník je nedotknutelný“. V evropském kontextu to neplatí — máte víc nástrojů, než si myslíte.
- Smlouvu a výběr nájemníka berte vážně. Dobrý nájemník a čistá smlouva jsou levnější než jakýkoli spor — i u nás.
- Počítejte s předvídatelností jako s výhodou. Stavte rentu na trhu, jehož pravidla znáte, ne na modelu odjinud.
- Sledujte další díly seriálu — kontrast bude ostrý.
🔜 Za 14 dní: Belgie — národ, který se „rodí s cihlou v žaludku“. Země, kde touha vlastnit vlastní dům není povaha, ale desítky let cílené politiky. Pravý opak Francie i Švýcarska. (Vychází v úterý 17. listopadu 2026.)
↩️ Minulý díl patřil Nizozemsku a jeho letitým čekačkám na byt — čtěte Deset let ve frontě na byt: jak Nizozemsko regulací vyhnalo investory.
📎 Mohlo by vás zajímat: jak se u nás nájem ukončuje, popisuju v článku Výpověď z nájmu ze strany pronajímatele u smlouvy na dobu určitou, a co všechno smí krýt jistota, v článku Kauce (jistota) u pronájmu: maximální výše a kdy ji vrátit.
Na bezplatném online vysílání zdarma tě programem Zajištěná a soběstačná díky nemovitostem provedu — ukážu ti, jak si postavit rentu z nemovitostí a využít výhod, které český trh oproti západní Evropě má. Přidej se ZDE.
Časté otázky
Co je trêve hivernale?
„Zimní příměří“ ve francouzském nájemním právu. Od 1. listopadu do 31. března nelze nikoho vystěhovat z bytu — ani neplatiče, ani nájemníka s pravomocným rozsudkem soudu. Nesmí se mu v tom období ani odpojit voda, elektřina či plyn. Platí jen pár úzkých výjimek.
Kolik Francouzů bydlí ve vlastním?
Podle Eurostatu kolem 61 % (2024), podle francouzského úřadu INSEE zhruba 57 %. Rozdíl je metodikou. Tak jako tak asi 39 % domácností bydlí v nájmu — nájem je ve Francii pevná a silně chráněná forma bydlení.
Co znamená zastropování nájmů (encadrement des loyers)?
Ve velkých městech (v Paříži od 2019) stanoví úřad pro každou čtvrť referenční nájem a smluvní nájem ho nesmí překročit o víc než povolené rozpětí. Když majitel nastaví víc, nájemník se může domáhat snížení a vrácení rozdílu.
Je český nájemník chráněný víc než francouzský?
Ne. Ve srovnání s francouzským zimním moratoriem a státem zastropovaným nájmem má český pronajímatel výrazně víc prostoru i lepší vymahatelnost. To, co se u nás líčí jako přísná ochrana nájemníka, je v evropském srovnání spíš střední cesta.
Zdroje
• Service-Public.fr
• Eurostat
• INSEE
• Apur
Přepočty EUR→Kč jsou orientační (kurz ~25 Kč/€, srpen 2026).
Upozornění: Tento obsah má pouze informativní a vzdělávací charakter a nepředstavuje investiční doporučení ani investiční poradenství ve smyslu platných právních předpisů. Nejde o nabídku ke koupi či prodeji jakékoli investice. Každé investiční rozhodnutí je na vašem vlastním uvážení a odpovědnosti; před jakýmkoli krokem zvažte své poměry a případně se poraďte s odborníkem (daňovým poradcem, finančním či právním specialistou).



