Rok 2017 pro mě byl naprosto nabitý novými začátky, objevováním i ztrátami. Na jeho konci jsem se cítila naprosto vyčerpaná, ale obohacená o spoustu cenných zkušeností. I přes to, že jsem nevěděla jak, řekla jsem si, že chci rychle vykročit a posunout se vpřed.

Znáte ten pocit, když prostě víte, že musíte zavřít TY dveře? Abyste mohli jít dál a otevřít další? Člověku se často nechce. Myslím, že od přírody je v každém z nás trochu lenosti.

Minulost je nám známá, žít v ní je tedy pohodlné. Současnost je ne vždy příjemná, a do minulosti, kterou známe, je to snadný únik. No a budoucnost? Pocit, že nevíte kam jdete?

Někdy je to vzrušující. Jindy ovšem přináší spoustu znepokojení.

2017: Rok, kdy jsem měla všechno a nic

Minulý rok byl opravdu fičák. Přála jsem si, aby to byl konečně rok, kdy si užiju trochu klidu. Nestalo se.

Čím jsem starší, tím víc oceňuju i to, že se nic zásadního neděje. Protože jsem již překročila třicítku, tak se kolem mě všichni žení, vdávají a rodí děti.

Je toho plný facebook! A já si vesele plánuji své cestovatelské výlety, rekonstruuji byt na pronájem a užívám si života.

Občas mám pro někoho asi vtipné představy, že dětmi život končí.. a v mojí hlavě se jen velmi pomalu toto přesvědčení mění.

A do toho jsem měla už několik let utkvělou představu, že chci začít psát blog. O tom, co mě baví a inspiruje.

Tvořit něco, co mi bude dělat radost

Byl konec roku 2016, právě jsem se vrátila z úžasné dovolené ze Střední Ameriky. Nabitá pozitivní energií z dvoutýdenního vandrování s kamarádkou. Po návratu na mě padla realita všedního dne.

Začala jsem hned plánovat, jak pojedu za pár měsíců do Thajska. Daleko od všeho, kde budu mít konečně čas začít na tom konečně pracovat. Odpočinu si a načerpám inspiraci v ráji digitálních nomádů.

Opět se přihlásil o slovo život

V práci přicházely zajímavé turbulence. Moje pozice se během následujícího roku měla hned několikrát dost významně obměnit a změnit svoji náplň. V jednu chvíli jsem měla úplně změnit oddělení!

Několik zajímavých zkušeností ze světa realit mi samo zaťukalo na dveře! Stála a pomáhala jsem u přerodu interiéru dvou nemovitostí, abych se do jedné z nich poté nastěhovala i s novým přítelem.

Stala jsem se hostitelkou airbnb a rozhodla se užít si to se vší parádou! Všechny aktivity jsem dostala pod kontrolu až na podzim. 

Konečně to vypadalo, že je vše, jak má být.  Moc jsem se těšila na dlouho očekávanou dovolenou. I na to, že budu moc promyslet, co chci vlastně sdílet na svém blogu se světem.

Změna je prostě život

Návrat z dovolené byla pecka. Doslova. Vrátila jsem se nemocná. Trvalo mi téměř dva týdny dát se dohromady. V práci jsem dostala opět přidanou další práci. To za odměnu :)

Zjistila jsem, že mám úplně jiné představy o životě, než můj partner. Nejlepší bylo jít si vlastní cestou. Stěhovala jsem se z domova, který jsme sotva dokončili a zařídili.

Ukončila jsem Airbnb, ze kterého jsem byla po pár měsících všeho toho uklízení vyčerpaná.

Následovalo úmrtí blízkého člověka v rodině. Sice nemocného, ale obrátky rychlejší, než kdo čekal. Vánoce byly smutné, stejně tak Nový rok. Snažila jsem se být oporou, ale sama jsem neměla pocit, že stojím zcela pevně na nohou.

Když negativní události obrátíme v pozitivní změnu..

Na začátku roku 2018 jsem hledala nové bydlení. A v tu chvíli jsem pocítila obrovskou vděčnost. Za několik let staré rozhodnutí, že budu investovat do nemovitostí. Že si tak vytvořím další zdroj příjmu.

Protože nyní, kdy pronájmy v Praze atakují historická maxima, si prostě můžu vybrat, kde a jak budu bydlet. Protože mám své věrné zaměstnance, kteří pro mě pracují ve dne v noci.

Konečně mi došly výmluvy..

Když ne teď, tak kdy proboha? Došlo mi, když jsem přemílala nad tím, co budu vlastně po Vánocích dělat. Mám zase spoustu volného času.

A tak je blog konečně na světě. Moje velké přání sdílet inspiraci a zkušenosti, které jsem posbírala nejen v životě, ale hlavně v investování, nejen do nemovitostí.